Nikdo z nás nemá křišťálovou kouli, ze které by dokázal spolehlivě předvídat budoucnost, byť žijeme v době, kdy už umělá inteligence predikuje budoucí vývoj na základě pokročilých matematických modelů. Umělá inteligence ostatně není jen marketingovým „buzzwordem“, ale stále více a více používanějším nástrojem v bezpočtu aplikací. Přečtěte si, jaké další trendy se v IT začínají objevovat a co přinese – možná i velmi blízká – budoucnost.
Cloud computing v různých podobách je pochopitelně trendem už několik let. Je perfektně škálovatelný a výhody, které cloud přináší, vidíme téměř na každém kroku, a to nejen v IT. To nejlépe ilustrují dnes už naprosto běžné cloudové streamovací služby, které čím dál více vytlačují lineární rozhlas a televizi. A i když služba Google Stadia ukončila nedávno svoji činnost, můžeme téměř s jistotou očekávat, že bude GPUaaS (nejen) v herním odvětví stále rychleji expandovat a hraní v cloudu bude vzhledem k cenám výkonných GPU pro mnoho uživatelů stále atraktivnější alternativou k nákladným „on-premise“ zařízením.
I přesto, že na dveře klepe 5G a IoT (resp. už jsou jednou nohou uvnitř), stále existují oblasti, kde je masivnější nasazení cloud computingu zatím spíše jen obtížně představitelné, např. čistě cloudové operační systémy. V Microsoftu si to ale tak úplně nemyslí a nová verze nejpoužívanějšího operačního systému Windows 12 by tak mohla být vůbec prvním čistě cloudovým operačním systémem (pokud nebudeme počítat zcela minoritní Chrome OS od Googlu) i pro nefiremní uživatele, kde se s konceptem „tenkých klientů“ již nějakou dobu setkáváme. Sám generální ředitel Microsoftu dokonce explicitně uvedl, že zcela vymizí hranice mezi cloudem a PC, jak ho známe dnes. Cílem je zřejmě cesta k „PC-as-a-Service“, tedy počítači jako službě, kde by Microsoft mohl proměnit jakýkoli koncový počítač ve výkonnou pracovní stanici nebo herní konzoli bez nutnosti šetřit na drahý hardware. Otázkou je samozřejmě zajištění spolehlivé konektivity…
Ani v 21. století u nás stále není možné využívat digitální osobní doklady, jak je to již zcela běžné například ve Finsku, Velké Británii, USA nebo Austrálii. Situace by se ale měla změnit už v příštím roce, kdy by měla být finalizována legislativa týkající se Evropské digitální identity. Státní tiskárna cenin už připravila prototyp aplikace eDokladovka, která umožní podobně jako mobilní peněženky společností Google a Apple integraci fyzických dokumentů a karet jako jsou občanské a řidičské průkazy, rodné listy, registrace vozidel ad. Mělo by se jednat o digitální dvojčata „fyzických dokumentů“, která vzniknou při jejich vytvoření. Do aplikace pak bude nahrán odkaz na příslušné digitální dvojče každého podporovaného dokladu. V případě ztráty mobilního zařízení tak nebude hrozit stejné martyrium jako při ztrátě fyzického dokladu – postačí pouze autentifikace uživatele do aplikace v novém zařízení.
Zásadní proměnou má projít i aplikace Tečka, která už v současnosti nemá praktické využití. „Chceme, aby se v Tečce objevovaly i další informace o pacientovi. Třeba aby se dozvěděl, jaká další očkování dostal, nebo aby si mohl naplánovat přeočkování, například proti tetanu,“ oznámil ministr zdravotnictví. V budoucnosti by pak do aplikace mělo být možné – stejně jako v případě eDokladovky od STC – nahrát kartu pojištěnce, očkovací průkaz či žádanky od lékařů. Ideálně by měla být postupem času přes aplikaci dostupná i kompletní zdravotnická dokumentace.
V obou případech (eDokladovky i Tečky) se potom počítá s uložením příslušné dokumentace na infrastruktuře státního cloudu.
Telekomunikace ušly zejména v době covidové značný kus cesty vpřed. V současnosti se nám snaží „vnutit“ svoji představu o budoucí komunikaci společnost Meta Marka Zuckerberga, jejíž „multiverzum“ v současnosti odmítají používat i její vlastní zaměstnanci. Microsoft rovněž přišel se svojí mírně kontroverzní představou digitálních avatarů v prostředí MS Teams. Zcela odlišnou cestu zvolil Google, který odprezentoval projekt Starlink – revoluční metodu digitální „teleprezence“ peer-to-peer.
Jedná se o jakési „komunikační stánky“, které dokáží velmi realisticky ztvárnit zvukem, a především zdánlivě holografickým obrazem téměř fyzickou přítomnost člověka, se kterým vzdáleně komunikujete. Za celou „magií“ stojí autostereoskopický displej s 16 kamerami na druhé straně kanálu, které v reálném čase trackují i nejmenší pohyb uživatele. O vytvoření fotorealistického modelu se potom stará extrémně výkonný GPU cloud s kartami Nvidia Tesla.
Podle pilotní studie si účastníci během telekonference připadají, jako by druhá osoba skutečně fyzicky seděla naproti jim samotným.
Poslední generace CPU od Intelu a GPU od Nvidie je extrémně výkonná a bohužel i extrémně „žravá“ – tedy náročná na elektrický příkon, jehož značné množství vyzáří v podobě odpadního tepla (a jehož odvádění si nárokuje další energii ve formě aktivního chlazení). Sice jsme se již před lety vydali cestou masivní paralelizace (vícejádrové CPU a především GPU), ovšem miniaturizace čipů se začíná nebezpečně blížit fyzikálním limitům, tedy konci Moorova zákona.
Co nastane po něm? Podle většiny odborníků budeme muset přejít na fotonickou technologii, kde se namísto elektronů používají k přenosu dat fotony, které se pohybují 20× rychleji. Už dnes existují specializované čipy, které slouží jako jednotky pro AI. Fotonické čipy jsou ale zatím rozměrné a v nejbližší budoucnosti se budou používat hlavně ve specializovaných serverových aplikacích, a tudíž v datových centrech.
Společnosti nicméně investovaly do stávajících výrobních technologií obrovské prostředky, tudíž lze v nejbližší době očekávat řešení pro přechod na vyšší frekvence čipů, akceleraci výpočtů, zlepšení odvodu tepla a pravděpodobně i zcela nové typy tranzistorů. Křemík tu s námi určitě ještě dost dlouho zůstane, možná v kombinaci s grafenem, stanenem nebo dalšími exotickými materiály.
Překvapily vás některé z uvedených novinek a trendů? Aby vám příště nic nového neuniklo, čtěte náš blog a sledujte nás na sociálních sítích Facebook a LinkedIn.
Copyright © 2024 - Algotech a.s., all rights reserved
| Zpracování osobních údajů |
Všeobecné obchodní podmínky